Hry, co si pod tímto pojmem můžeme představit. Například dětské hry – deskové, stolní anebo počítačové. U maturity jsme měly přímo téma Hra a hračka, ale o hrách stolních atd. až později. Dnes bych totiž chtěla psát o počítačových hrách. Má první počítačová hra byly asi Sims. Hrála to tehdy moje starší sestra a já s ní. Vzpomínám si že mě k tomu, ale nechtěla pouštět a mohla jsem se jen dívat. Proto později když mi bylo asi 8 let mi ji strýc nainstaloval do mého tehdy stolního počítače. Takže Simíci patří mezi mojí nejoblíbenější počítačovou hru, a i teďka si ji někdy stáhnu se přiznám.
Nejraději mám asi díl, kde jsou i zvířata, nebo Sims 2. Špatné ale je, že hra docela rychle omrzí. Po nějaké době. Asi v 9 letech jsem docela dost hrála na počítači online hry. Nejraději jsem měla různé vtipné hry, kdy se musely ve hře dělat různé naschvály, nebo typické vybarvování omalovánek, starání se o zvířata, nebo kadeřnictví, pečení, vaření, takové ty dívčí hry. Pak jsem taky hrávala Poldu, měly jsme několik dílů. Tam se vyšetřovaly různé zločiny a muselo se posbírat a najít spoustu věcí a použít je ve vhodný čas a rozluštit například vraždu, takže spíš logická hra. Žádné střílečky a podobné věci mě nikdy nebavily.
Nedávno jsem hrála třeba Lego z Harryho Pottera, což je zhruba tak pro 10leté děti ale docela mě to bavilo, také jsem u bývalého přítele hrála Zaklínače kde se bojovalo a také se muselo přemýšlet kam jít a co udělat, takže strategická hra, ale to byla asi nejlepší hra, kterou jsem kdy hrála. V dětství jsme také hrály hru, která se jmenovala – Bulánci, což byla jedna ze stříleček, která mě docela bavila. Byly to takové barevné, polšťářky“ nebo nevím, jak to nazvat a ty se snažily se postřílet. Kdo měl nejvyšší skóre tak vyhrál. Také jsem měla hru kde se budovalo město, stavily se obchodní domy, nákupní centra, nádraží atd, ale to na mě tehdy bylo dost složité.